Kronika sboru

Sborová kronika (Tannenberg, 1931)

Alois Tannenberg, sekretář a pokladník evangelického a. v. sboru v Moravské Ostravě, sepsal tuto kroniku u příležitosti 70letého založení starého evangelického kostela na bývalém evangelickém hřbitově, v místech, kde se nyní nachází salesiánský kostel Don Bosco. Kronika je datována ke 26. 6. 1931. Zde uvedený text je převzat ze sborníku vydaného u příležitosti 100. výročí posvěcení kostela (PIĘTAK, M.; WRANA, A.: Evangelický kostel v Ostravě. Sborník u příležitosti 100. výročí položení základního kamene. Ostrava : Farní sbory Českobratrské církve evangelické a Slezské církve evangelické a. v. v Ostravě, 2005. 104 s. ISBN 80-902675-1-3).

 

1. Město Ostrava

Město Ostrava se skládá z mnoha městských čtvrtí, které byly donedávna samostatnými obcemi. Jádrem města je Ostrava I, dříve Moravská Ostrava, která je nejstarším městem celého dalekého okolí. Biskup Bruno, majitel hukvaldského panství a zároveň celého území mezi řekami Ostravicí a Odrou, kázal na levém břehu Ostravice vykáceti prales a založil město Moravskou Ostravu asi v roce 1267. Na popud jmenovaného biskupa byl postaven chrám sv. Václava, který je nejstarší budovou města. Byl později zvětšen a opatřen věží. Mor. Ostrava byla po staletí malým městečkem, důležitým však pro svou výhodnou polohu v srdci Moravské brány. Byla opevňována a měla vojenskou posádku. Úkolem vojáků bylo chránit majetek hukvaldského panství. Roku 1444 dobyl města (Moravskou Ostravu) husitský vojevůdce Jan Čapek ze Sán. Přivedl s sebou husitského kněze a tehdy obyvatelstvo opustilo církev římsko-katolickou. V kostele sv. Václava kázali husitští kněží a sv. Večeře Páně tam byla vysluhována podobojí způsobem. Poté, co opustili Ostravu a okolí, zavládla všude nouze a bída. Také v okolních obcích (nynějších čtvrtích Ostravy) se v 15. století a hlavně v 16. století rozšířila reformace. Tak např. všichni obyvatelé Slezské Ostravy i sám šlechtic Sedlnický z Choltic se hlásili již v první polovině 16. století k církvi evangelické augsburského vyznání. Roku 1556 si postavili ve Slezské Ostravě kostel. Z farářů evang. a. v. ve Slezské Ostravě je znám Jiří Pražan, narozený 11. září 1563 v Hlučíně, jemuž se ve Slezské Ostravě narodil dne 5. září 1604 syn Jan, který byl pastorem v Dolních Bludovicích a potom v Hažlachu. On měl syna Krištofa, který byl majitelem bohoslužebné agendy, do níž byl přivázán církevní řád Václava Adama (viz o tom v knize K. Michejdy: Dzieje kościoła ewangelickiego w księstwie Cieszyńskiem, str. 42–44 a v knize A. Wantuły: Porządek kościelny Wacława Adama, str. 22 – 23). Po bitvě bělohorské roku 1620 nastalo strašlivé pronásledování evangelíků. Zasáhlo nejprve část Ostravy na moravské straně, které patřila arcibiskupovi olomouckému, později se přeneslo i na stranu slezskou, kde panovala kněžna Alžběta Lukrecie. Tato ještě, jak mohla, evangelíky bránila, po její smrti však byly i ve Slezsku všechny kostely evangelíkům odebrány a postupně předávány církvi římsko-katolické. Posledním farářem evang. a. v. ve Slezské Ostravě byl Jiří Pommer, který byl roku 1654 vyhnán, a kostel převzala církev římsko-katolická, která tam dosadila faráře Adama Rozkydlo. Majitel Slezské Ostravy, šlechtic Vlček, byl tak horlivý evangelík, že si na císaři vymohl povolení, že může jako evangelík a. v. zemřít. Musel se však zavázati, že pošle svého chlapce, který měl býti jeho dědicem, z domu a dá ho do výchovy jezuitům. V 18. století byl postaven ve Slezské Ostravě nynější kostel a původní evangelický byl přeměněn na školu. Když se tato potom přestavovala, byly pod podlahou nalezeny hrobky evangelické šlechty ze 16. století. Válkou třicetiletou Ostrava, podobně jako všechna jiná města strašlivě utrpěla a byla skoro vylidněna. Nový rozmach započal teprve v druhé polovině 18. století, kdy se Ostrava stala široko daleko známou trhy na dobytek. Tam, kde je dnes Smetanovo náměstí, býval tzv. „sviňský trh“. Je zaznamenáno, že se tam za jediný rok prodalo přes 60 000 vepřů. Netušený rozvoj města započal po nálezu kamenného uhlí. Prvním nálezcem byl kovář Jan Keltička ze Slezské Ostravy roku 1770. Uhlí se z počátku těžilo primitivním způsobem. Když však byly roku 1828 založeny Vítkovické železárny (olomouckým arcibiskupem Rudolfem) a roku 1835 Severní dráha, nastal veliký odbyt uhlí, hloubeny stále nové a modernější šachty. Doly, hutě a jiné průmyslové podniky potřebovaly nové a nové pracovní síly, které se sem ze všech stran hrnuly, a Ostrava se stávala významným průmyslovým městem.

2. Od tolerančního patentu do stavby kostela (1781–1862)
3. Kostel
4. Nový kostel